Naučte se značky technických prostředků požární ochrany zábavnou formou:

Jak se jednotlivé značky jmenují? A k čemu daný technický prostředek slouží?

1. Plnoproudá proudnice C = k dosažení proudu vody na delší vzdálenost
   
2. Hadice v kotouči = k dopravě vody od čerpadla k požáru
   
3. Rozdělovač = k rozdělení vody z dopravního vedení na proudy 
   
4. Ruční stříkačka = k hašení menších požárů, k výcviku a soutěžím mladých hasičů
   
5. Sací koš = k zamezení vstupu hrubých nečistot do čerpadla
   
6. Požární automobil = k dopravě vody a hasičů k požáru, nehodě, na soutěž
   
7. Savice = k vytvoření přívodního vedení z otevřeného vodního zdroje ke stroji
   
8. Sběrač = ke spojení dvou přívodných hadic jednou přípojkou k čerpadlu
   
9. Přetlakový ventil = k vyrovnání tlaku vody, k ochraně vybavení
   
10. Přenosný agregát (požární stříkačka) = k hašení požárů, čerpání vody ze zaplavených prostor a dálkové přepravě vody
    

Co se stane, když se hasí špatným hasícím přístrojem? Co by se např. stalo, kdybyste hasili olej vodou? 

Více ve videu pod odkazem:

Práškový hasicí přístroj je vhodný na hašení prakticky všech pevných materiálů

• kapalných látek (ředidla, pohonné hmoty, oleje)
• hořících plynů (propan-butan), přičemž se nemusíme obávat úrazu proudem při hašení hořících obytných domů, v nichž nebyla odpojena elektřina. Přístroj funguje s velmi dobrou účinností, přičemž obsluha není ohrožena, při hašení s ním nevznikají žádné jedovaté zplodiny
• hořlavých kapalin. Hasební prášek působí proti samotnému plameni, plamen je likvidován velmi rychle.
• hořlavých plynů. Stejně jako v případě hořlavých kapalin, je plamen sražen prakticky okamžitě
• elektrických zařízení pod proudem do 110 kV i pro plasty hořící plamenem

Práškový hasicí přístroj je nevhodný na:

• hašení pevných hořlavých látek látky (typu dřeva, uhlí, textilií). Plamen je uhašen rychle, avšak látka žhne dál a může se znovu rozhořet.
  
• hašení hořlavých kovů. Opět může docházet ke vzniku nebezpečných plynů.
• hašení jemné mechaniky a elektroniky

Práškový hasicí přístroj se nesmí použít na:

• hašení lehkých hořlavých a alkalických kovů
  
• hašení volně uložených kusovitých, vláknitých a podobných materiálů pro nebezpečí požáru a případný výbuch.

Vodní hasicí přístroj je vhodný na hašení:

• pevných hořlavých (organických) látek (papír, dřevo, textil,...). Voda hasí přímo "u zdroje", likviduje i žhnutí, které je s hořením pevných látek prakticky téměř vždy spojeno.
• další pevné hořlavé látky (papír, uhlí, textilie, guma) a pouze v nutosti použitelné k hašení menších množství hořlavých kapalin mísících se s vodou jako líh, éter apod.
• hořlavých kapalin rozpustných ve vodě (alkoholy, ketony,...)

Vodní hasicí přístroj je nevhodný na hašení:

• hořlavých kapalin nemísících se s vodou jako benzín, motorová nafta, minerální oleje, líh, ředidlo,...). Je třeba velkého množství vody, abychom kapalinu zředili, některé neuhasíme vůbec, např. benzín na vodě plave.
• hořlavých plynů a k hašení látek, materiálů a zařízení, kde je nebezpečí škod promáčením vzhledem k cennosti. Uhasit plamen hořícího plynu, který uniká pod tlakem je více než obtížné.

Sněhový hasicí přístroj  je vhodný na hašení:

• k hašení elektrických zařízení pod proudem
• hořlavé plyny, velmi rychle zřeďuje hořlavý plyn a likviduje plamen.
• hořlavé kapaliny, stejně jako u hořlavých kapalin - rychle zředí hořlavé páry kapaliny a likviduje plamen.
• potravin a k využití pro laboratoře, jemnou mechaniku a elektronická zařízení
• pevné hořlavé látky, stejně jako u prášku, srazí plamen, ale nezlikviduje žhnutí.
• hořlavé kovy, opět nebezpečí reakcí spojených s tvorbou nebezpečných plynů.

Sněhový hasicí přístroj není vhodný na hašení:

• pro požáry tuhých hořlavin typu dřeva
• textilií, uhlí na otevřených prostranstvích s velkou výměnou vzduchu

Sněhový hasicí přístroj nesmí být použit na hašení:

• k hašení lehkých hořlavých a alkalických kovů
• hořlavých prachů a volně uložených kusovitých, vláknitých a pod.
• materiálů pro nebezpečí výbuchu a rozšíření požáru
• sypkých látek, alkalických kovů, atd.

Pěnové hasící přístroje jsou vhodné na hašení:

• pevných hořlavých látek, hasební pěna obsahuje vodu, eliminuje tedy i žhnutí. Voda je však pro hašení účinnější
• hořlavých kapalin nemísících se s vodou (benzín, motorová nafta, minerální oleje, tuky apod.). Hasební pěna oddělí hořlavou kapalinu od plamene, oheň nemá "potravu"

Pěnové hasící přístroje nejsou vhodné na hašení:

• hořlavých kapalin mísících se s vodou
• hořlavých kapalin nízkovroucích t.j. na úrovni okolní teploty a níže jako petoleter, ditileter, monochloretan
• hořlavé plyny, stejný problém jako u vody
• hořlavé kovy, hasební pěna obsahuje vodu

Hasicí přístroj bychom měli mít pověšen tam, kde hrozí reálná možnost požáru, tedy například v místnosti s plynovým spotřebičem (vařič) nebo poblíž hlavního vchodu. Jestliže založíte přístroj kamsi do zapadlého regálu v dílničce, mohli jste si vydání za něj ušetřit. 

Hasicí přístroj musí být po ruce; zejména je to nutné v dřevěných chalupách a chatách, u kutilů s autogeny, rozbrušovačkami a opalovacími lampami. Kam s hasicím přístrojem v provozovně ? ... Aby ho nikdo nemohl odnést, aby nepřekážel, aby nerušil v interiéru .... 

Jaké bývají dělány chyby v umístění hasících přístrojů?

• Není zajištěn volný přístup k přístrojům. Je to nejčastější závada, vyplývající z toho, že objekt je přístroji vybavován před kolaudací a při užívání se zjistí, že paletu se zbožím není kam dát a že pod hasicím přístrojem je nevyužitý prostor.
• Přístroje nejsou pověšeny. Často se stává, že majitel objektu si pořídí přístroje a jejich rozmístění odloží až po vybavení zařizovacími předměty. Pak na to zapomene a přístroje zůstávají trvale ve kladu. V tom nejhorším případě nejsou ani zkompletovány (hadice se u některých typů dodává zvlášť).
• Jsou pověšeny všechny přístroje bez ohledu na typ. Někdo v touze po dokonalosti pověsí úplně všechny hasicí přístroje. Přitom některé se z důvodu velké hmotnosti staví na podlahu a zajišťují proti pádu (typicky sněhový s náplní 5 nebo 6 kg).
• Přístroje postavené na podlaze nejsou zajištěny proti pádu.
• V úseku jsou přístroje, jejichž použití by obsluhu ohrozilo.
• Přístroje nejsou zavěšené na originálním věšáku. Každý přístroj je schválen do užívání včetně věšáku. Při záměně za jiný typ může dojít k tomu, že přístroj správně nesedí (věšák může mít jiný rozměr nebo má očko na hadici). U přístrojů do aut by mohlo dojít i k ohrožení osob - přístroj s věšákem je jako komplet zkoušen na přetížení.

Co takhle pod pult, za závěs nebo za kytku ? Umístění hasicích přístrojů v objektu řeší §3 Vyhlášky o prevenci. Jaká ustanovení tento paragraf obsahuje a jakých chyb se v praxi dopouští majitelé objektů ?

(1) Umístění hasicích přístrojů musí umožňovat jejich snadné a rychlé použití. Ačkoliv ustanovení tohoto článku vypadá jako naprostá samozřejmost, jeho aplikace v praxi může být velmi složitá. Zvláště v reprezentačních prostorech, kdy je nutné sladit zájem architekta se zájmem požárního technika, může být problém najít vhodný kompromis.

(2) Hasicí přístroje se umísťují tak, aby byly snadno viditelné a volně přístupné. Je-li to nezbytné (např. z provozních důvodů), lze hasicí přístroje umístit i do skrytých prostor. V případech, kdy je omezena nebo ztížena orientace osob z hlediska rozmístění hasicích přístrojů (např. v nepřehledných, rozlehlých nebo skrytých prostorách) se k označení umístění hasicích přístrojů použije příslušná požární značka umístěná na viditelném místě. V předcházející právní úpravě článek obdobného znění chyběl. Hasicí přístroj musel být vždy umístěn na snadno viditelném a volně přístupném místě, což třeba majitelům hotelových objektů činilo značné potíže.

(3) Hasicí přístroje se umísťují v místech, kde je nejvyšší pravděpodobnost vzniku požáru nebo v jejich dosahu. Volba druhů a typů přenosných hasicích přístrojů se provede v závislosti na charakteru předpokládaného požáru, vyskytujících se hořlavých látkách nebo provozované činnosti; přitom musí být vyloučeno, že bude v případě potřeby použit hasicí přístroj s nevhodnou hasební látkou. Zvláště druhá část tohoto odstavce je důležitá - v prostoru nesmí být umístěny přístroje s nevhodnou hasební látkou (například vodní u trafostanice).

(4) Přenosné hasicí přístroje se umísťují na svislé stavební konstrukci a v případě, že jsou k tomu konstrukčně přizpůsobeny, na vodorovné stavební konstrukci. Rukojeť hasicího přístroje umístěného na svislé stavební konstrukci musí být nejvýše 1,5 m nad podlahou. Hasicí přístroje umístěné na podlaze nebo na jiné vodorovné stavební konstrukci musí být vhodným způsobem zajištěny proti pádu. Opět je nutné upozornit na druhou část odstavce a v této souvislosti na zajištění všech nezavěšených přístrojů proti pádu (např. řetízkem nebo podstavcem).

(5) V dopravních prostředcích a na strojích se přenosné hasicí přístroje umísťují tak, aby nemohly ohrozit bezpečnost osob.

Dále je pak nutné vědět, že v prostorách a zařízeních, u nichž nebylo stanoveno množství, druh a způsob vybavení věcnými prostředky PO, se zabezpečují a instalují hasicí přístroje na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy podlaží objektu. Každý hasicí přístroj musí být opatřen typovým štítkem, který kromě jiných údajů (název výrobce, datum kontroly, jméno a identifikační číslo revizního technika, všeobecné informace, atd.) musí obsahovat vyobrazení jak hasicí přístroj uvést do činnosti, na jakou třídu požárů je vhodný a na co nesmí být použit (například hašení elektrických zařízení pod napětím apod.) . Hasicí přístroj, aby splnil svoji funkci, musí být v řádném technickém stavu. Provozuschopnost těchto prostředků požární ochrany bývá velice často podceňována. Kontrola hasicího přístroje se provádí v rozsahu a způsobem stanoveným právními předpisy (vyhláška č. 246/2001 Sb., o požární prevenci). Kontrolu, opravy a plnění hasicích přístrojů mohou právnické osoby a podnikající fyzické osoby provádět jen podle postupů stanovených výrobcem a jen prostřednictvím odborně způsobilých osob, které vlastní doklad opravňující k uvedeným činnostem. Kontrola hasicích přístrojů se provádí nejméně jednou za rok.