POŽÁRNÍ OCHRANA

Co se čím hasí? Doba uhašení ohně závisí na tom, co hoří a také na tom, čím danou věc hasíme. Nelze používat jakýkoliv hasící přístroj na jakoukoliv hořící látku. 

Co musí mladý hasič ovládat na soutěžní hru v požárním sportu Plamen?

  1. Přiřadit grafickou značku technických prostředků požární ochrany odpovídajícímu prostředku
  2. Určit vhodný a nevhodný hasící přístroj pro danou skupinu hořlavých látek

JDEME SE UČIT...

Grafické značky technických prostředků požární ochrany

= grafické značky požární techniky a věcných prostředků požární ochrany se používají při zakreslování plánků nasazení jednotek PO při zásahu nebo výcviku

Naučte se značky technických prostředků požární ochrany zábavnou formou:

Jak se jednotlivé značky jmenují? A k čemu daný technický prostředek slouží?

  1. Plnoproudá proudnice C = k dosažení proudu vody na delší vzdálenost
  2. Hadice v kotouči = k dopravě vody od čerpadla k požáru
  3. Rozdělovač = k rozdělení vody z dopravního vedení na proudy 
  4. Ruční stříkačka = k hašení menších požárů, k výcviku a soutěžím mladých hasičů
  5. Sací koš = k zamezení vstupu hrubých nečistot do čerpadla
  6. Požární automobil = k dopravě vody a hasičů k požáru, nehodě, na soutěž
  7. Savice = k vytvoření přívodního vedení z otevřeného vodního zdroje ke stroji
  8. Sběrač = ke spojení dvou přívodných hadic jednou přípojkou k čerpadlu
  9. Přetlakový ventil = k vyrovnání tlaku vody, k ochraně vybavení
  10. Přenosný agregát (požární stříkačka) = k hašení požárů, čerpání vody ze zaplavených prostor a dálkové přepravě vody

Jak vypadají schémata nasazení jednotek při požáru nebo cvičení? Jak se v praxi používají grafické značky technických prostředků požární ochrany?

Schéma č. 1
Schéma č. 1
Schéma č. 2
Schéma č. 2
Schéma č. 3
Schéma č. 3

Co se čím hasí?

= hasící přístroj je určený k hašení začínajícího požáru, tj. prvotní protipožární zásah. Obsahuje určitý druh  hasiva a je opatřený zařízením, kterým se přístroj uvádí do činnosti. Hasící přístroje dělíme na přenosné, pojízdné a přívěsné.

Co se stane, když se hasí špatným hasícím přístrojem? Co by se např. stalo, kdybyste hasili olej vodou? 

Více ve videu pod odkazem:

Ve výše uvedené tabulce je shrnuto, co je vhodné hasit jakým hasícím přístrojem. Ale co když se na to podíváme opačně? Na co je vhodný který hasicí přístroj? Kde nalezne každý své využití a na co se rozhodně nesmí používat?

Práškový hasicí přístroj

Práškové hasicí přístroje naleznou využití zejména v obytných a skladových budovách, ve stavebnictví, v chemických provozech, v zemědělství, strojních dílnách, garážích a školách, v automobilech. Prášek nevede elektrický proud, je tedy možné jimi hasit zařízení pod proudem (do 1000V), avšak pozor na následné škody způsobené samotným práškem. Ten je velmi jemný a jeho odstraňování např. z elektroniky (počítače nebo jiná drahá elektronika) či potravin je velmi obtížné, v druhém případě prakticky nemožné. 

Práškový hasicí přístroj je vhodný na hašení prakticky všech pevných materiálů

  • kapalných látek (ředidla, pohonné hmoty, oleje)
  • hořících plynů (propan-butan), přičemž se nemusíme obávat úrazu proudem při hašení hořících obytných domů, v nichž nebyla odpojena elektřina. Přístroj funguje s velmi dobrou účinností, přičemž obsluha není ohrožena, při hašení s ním nevznikají žádné jedovaté zplodiny
  • hořlavých kapalin. Hasební prášek působí proti samotnému plameni, plamen je likvidován velmi rychle.
  • hořlavých plynů. Stejně jako v případě hořlavých kapalin, je plamen sražen prakticky okamžitě
  • elektrických zařízení pod proudem do 110 kV i pro plasty hořící plamenem

Práškový hasicí přístroj je nevhodný na:

  • hašení pevných hořlavých látek látky (typu dřeva, uhlí, textilií). Plamen je uhašen rychle, avšak látka žhne dál a může se znovu rozhořet.
  • hašení hořlavých kovů. Opět může docházet ke vzniku nebezpečných plynů.
  • hašení jemné mechaniky a elektroniky

Práškový hasicí přístroj se nesmí použít na:

  • hašení lehkých hořlavých a alkalických kovů
  • hašení volně uložených kusovitých, vláknitých a podobných materiálů pro nebezpečí požáru a případný výbuch.

Vodní hasicí přístroj

Pro hašení většiny běžných materiálů jsou známé vodní hasicí přístroje zcela postačující. Mají však jedinou výraznou nevýhodu: proud vody, která při hašení z přístroje stříká, je elektricky vodivý, takže přístroj nelze použít k hašení obytného domu, u něhož není vypnuta elektrická instalace. Přístroje jsou mrazuvzdorné. 

Vodní hasicí přístroj je vhodný na hašení:

  • pevných hořlavých (organických) látek (papír, dřevo, textil,...). Voda hasí přímo "u zdroje", likviduje i žhnutí, které je s hořením pevných látek prakticky téměř vždy spojeno.
  • další pevné hořlavé látky (papír, uhlí, textilie, guma) a pouze v nutosti použitelné k hašení menších množství hořlavých kapalin mísících se s vodou jako líh, éter apod.
  • hořlavých kapalin rozpustných ve vodě (alkoholy, ketony,...)

Vodní hasicí přístroj je nevhodný na hašení:

  • hořlavých kapalin nemísících se s vodou jako benzín, motorová nafta, minerální oleje, líh, ředidlo,...). Je třeba velkého množství vody, abychom kapalinu zředili, některé neuhasíme vůbec, např. benzín na vodě plave.
  • hořlavých plynů a k hašení látek, materiálů a zařízení, kde je nebezpečí škod promáčením vzhledem k cennosti. Uhasit plamen hořícího plynu, který uniká pod tlakem je více než obtížné.

Vodní hasicí přístroj nesmí být použit na hašení:

  • elektrických zařízení pod proudem a v jejich blízkosti
  • k hašení lehkých a hořlavých alkalických kovů, termitů, karbidu vápníku a pod. Hoření kovů probíhá za velmi vysokých teplot a při styku s vodou si tu reakci určitě dokážete představit sami. Reakce může být navíc doprovázena vznikem nebezpečných plynů (jedovatých a hořlavých).Pozor na požáry elektrických zařízení pod proudem, běžný člověk zásah 230 voltů našich rozvodných sítích nemusí přežít!
  • látky prudce reagující s vodou

Sněhový hasicí přístroj

Princip hašení sněhovým (CO2) hasicím přístrojem, je založen na rychlém vyprázdnění obsahu oxidu uhličitého, ten vytěsní kyslík potřebný k hoření. U hořících tekutin zabraňuje jejich roztřikování, ke kterému by došlo proudem vody. Oxid uhličitý je elektricky nevodivý, takže při požáru nemusíte hledat hlavní vypínač elektrického rozvodu, mimoto nevadí potravinám nebo jemné mechanice. Při hašení můžete ovšem utrpět omrzliny - expandující pěna má asi 78 stupňů pod nulou.

Sněhový hasicí přístroj  je vhodný na hašení:

  • k hašení elektrických zařízení pod proudem
  • hořlavé plyny, velmi rychle zřeďuje hořlavý plyn a likviduje plamen.
  • hořlavé kapaliny, stejně jako u hořlavých kapalin - rychle zředí hořlavé páry kapaliny a likviduje plamen.
  • potravin a k využití pro laboratoře, jemnou mechaniku a elektronická zařízení
  • pevné hořlavé látky, stejně jako u prášku, srazí plamen, ale nezlikviduje žhnutí.
  • hořlavé kovy, opět nebezpečí reakcí spojených s tvorbou nebezpečných plynů.

Sněhový hasicí přístroj není vhodný na hašení:

  • pro požáry tuhých hořlavin typu dřeva
  • textilií, uhlí na otevřených prostranstvích s velkou výměnou vzduchu

Sněhový hasicí přístroj nesmí být použit na hašení:

  • k hašení lehkých hořlavých a alkalických kovů
  • hořlavých prachů a volně uložených kusovitých, vláknitých a pod.
  • materiálů pro nebezpečí výbuchu a rozšíření požáru
  • sypkých látek, alkalických kovů, atd.

POZOR!

Při hašení pozor na prostor, kde k hašení dochází. Ve venkovních prostorách je často CO2 rozháněn větrem. Při hašení v uzavřených prostorách pozor na vlastnosti CO2, je těžší než vzduch, v podzemních prostorách může vytlačit vzduch a udělat tak prostředí nedýchatelným (pouze pro velké hasicí přístroje o větším obsahu - 10kg a více). V nadzemních prostorách vyvětrat! CO2 je v hasicích přístrojích v kapalném stavu, tzn. pod tlakem a podchlazený, pozor na "popálení mrazem".
Zde lze více než doporučit hašení elektrických zařízení. Po hašení se CO2 vypaří do okolního prostředí a "nezanechává zbytky" po hašení.

Pěnový hasicí přístroj

Jsou naplněny směsí pěnidla Pyrocool s vodou. 

Pěnové hasící přístroje jsou vhodné na hašení:

  • pevných hořlavých látek, hasební pěna obsahuje vodu, eliminuje tedy i žhnutí. Voda je však pro hašení účinnější
  • hořlavých kapalin nemísících se s vodou (benzín, motorová nafta, minerální oleje, tuky apod.). Hasební pěna oddělí hořlavou kapalinu od plamene, oheň nemá "potravu"

Pěnové hasící přístroje nejsou vhodné na hašení:

  • hořlavých kapalin mísících se s vodou
  • hořlavých kapalin nízkovroucích t.j. na úrovni okolní teploty a níže jako petoleter, ditileter, monochloretan
  • hořlavé plyny, stejný problém jako u vody
  • hořlavé kovy, hasební pěna obsahuje vodu

Pěnové hasící přístroje nesmí být použity na hašení:

  • na požáry elektrických zařízení pod proudem a v jejich blízkosti, díky obsahu vody je totiž vodivost zaručena
  • lehkých hořlavých a alkalických termitů, karbidů vápníku apod.

JAK JE POŽÁRNÍ OCHRANA HODNOCENA ROZHODČÍMI NA HŘE PLAMEN?

1. ÚKOL: Přiřazení grafické značky technického prostředku požární ochrany

  • za nesprávné přiřazení grafické značky obdrží hlídka 1 trestný bod (max. 5 trestných bodů)

2. ÚKOL: Určení vhodného hasícího přístroje dle skupiny hořlavých látek

Při hodnocení správnosti je nutno řídit se správným řešením uvedeným ve směrnici (není možné uznat za správnou odpověď takovou, která není v souladu s řešením úkolu č. 2, i když by v praxi měla své opodstatnění).

Při určování vhodného a nevhodného hasícího přístroje stačí, když závodník řekne jeden hasící přístroj - není nutné, aby vyjmenoval všechny, které jsou společně uvedeny k jednotlivým skupinám hořlavých látek).

> za každé nevhodné přiřazení hasebního prostředku obdrží hlídka 1 trestný bod (max. 10 trestných bodů)

NĚCO NAVÍC...

Zacházení s hasícími přístroji

Při požáru zamíříme proud hasiva do ohniska tak, abychom jeho proudem nepřenesli plameny na nežádoucí místa, nebo se při používání vodních přístrojů neopařili. U práškových hasicích přístrojů se doporučuje hasit přerušovaně. Přesto, že současné konstrukce přístrojů umožňují proud hasiva uzavřít, odborníci důrazně varují před používáním částečně vyprázdněných přístrojů. Vzhledem k tomu, že nejsme schopni odhadnout, nakolik jsme při zdolávání drobnějšího zahoření náplň hasiva vypotřebovali, mohlo by se nám při dalším požáru stát, že po vychrlení několika decilitrů by hasicí přístroj přestal fungovat a my bychom vyhořeli. Z tohoto důvodu je nutno vždy i po sebe kratším použití dát přístroj znovu naplnit. Grafický návod na použití konkrétního typu hasícího přístroje je spolu s krátkým popiskem vyobrazen na každém z nich.

POZOR! Je nutné si uvědomit, že hasicí přístroje jsou zařízení, která jsou využívaná v mezních situacích, kdy během několika málo vteřin je od nich vyžadován maximální výkon. Při vlastním použití hasicích přístrojů je nutno zachovat klid a rozvahu. Zásah je nutno provádět vždy po směru větru a vystřikující proud hasiva musí směřovat vždy do ohniska požáru, přičemž je nutno neustále postupovat za požárem. Pro chránění objektu a zařízení je nutno volit takové hasicí přístroje, které jsou vhodné k hašení hořlavých látek, jež se v ohroženém prostoru vyskytují. Znalost použití hasicích přístrojů patří k povinnostem každého občana.

Jak použít hasící přístroj? Zhlédněte video pod odkazem a dozvíte se více:

Umisťování hasících přístrojů

Hasicí přístroj bychom měli mít pověšen tam, kde hrozí reálná možnost požáru, tedy například v místnosti s plynovým spotřebičem (vařič) nebo poblíž hlavního vchodu. Jestliže založíte přístroj kamsi do zapadlého regálu v dílničce, mohli jste si vydání za něj ušetřit. 

Hasicí přístroj musí být po ruce; zejména je to nutné v dřevěných chalupách a chatách, u kutilů s autogeny, rozbrušovačkami a opalovacími lampami. Kam s hasicím přístrojem v provozovně ? ... Aby ho nikdo nemohl odnést, aby nepřekážel, aby nerušil v interiéru .... 

Jaké bývají dělány chyby v umístění hasících přístrojů?

  • Není zajištěn volný přístup k přístrojům. Je to nejčastější závada, vyplývající z toho, že objekt je přístroji vybavován před kolaudací a při užívání se zjistí, že paletu se zbožím není kam dát a že pod hasicím přístrojem je nevyužitý prostor.
  • Přístroje nejsou pověšeny. Často se stává, že majitel objektu si pořídí přístroje a jejich rozmístění odloží až po vybavení zařizovacími předměty. Pak na to zapomene a přístroje zůstávají trvale ve kladu. V tom nejhorším případě nejsou ani zkompletovány (hadice se u některých typů dodává zvlášť).
  • Jsou pověšeny všechny přístroje bez ohledu na typ. Někdo v touze po dokonalosti pověsí úplně všechny hasicí přístroje. Přitom některé se z důvodu velké hmotnosti staví na podlahu a zajišťují proti pádu (typicky sněhový s náplní 5 nebo 6 kg).
  • Přístroje postavené na podlaze nejsou zajištěny proti pádu.
  • V úseku jsou přístroje, jejichž použití by obsluhu ohrozilo.
  • Přístroje nejsou zavěšené na originálním věšáku. Každý přístroj je schválen do užívání včetně věšáku. Při záměně za jiný typ může dojít k tomu, že přístroj správně nesedí (věšák může mít jiný rozměr nebo má očko na hadici). U přístrojů do aut by mohlo dojít i k ohrožení osob - přístroj s věšákem je jako komplet zkoušen na přetížení.

Co takhle pod pult, za závěs nebo za kytku ? Umístění hasicích přístrojů v objektu řeší §3 Vyhlášky o prevenci. Jaká ustanovení tento paragraf obsahuje a jakých chyb se v praxi dopouští majitelé objektů ?

(1) Umístění hasicích přístrojů musí umožňovat jejich snadné a rychlé použití. Ačkoliv ustanovení tohoto článku vypadá jako naprostá samozřejmost, jeho aplikace v praxi může být velmi složitá. Zvláště v reprezentačních prostorech, kdy je nutné sladit zájem architekta se zájmem požárního technika, může být problém najít vhodný kompromis.

(2) Hasicí přístroje se umísťují tak, aby byly snadno viditelné a volně přístupné. Je-li to nezbytné (např. z provozních důvodů), lze hasicí přístroje umístit i do skrytých prostor. V případech, kdy je omezena nebo ztížena orientace osob z hlediska rozmístění hasicích přístrojů (např. v nepřehledných, rozlehlých nebo skrytých prostorách) se k označení umístění hasicích přístrojů použije příslušná požární značka umístěná na viditelném místě. V předcházející právní úpravě článek obdobného znění chyběl. Hasicí přístroj musel být vždy umístěn na snadno viditelném a volně přístupném místě, což třeba majitelům hotelových objektů činilo značné potíže.

(3) Hasicí přístroje se umísťují v místech, kde je nejvyšší pravděpodobnost vzniku požáru nebo v jejich dosahu. Volba druhů a typů přenosných hasicích přístrojů se provede v závislosti na charakteru předpokládaného požáru, vyskytujících se hořlavých látkách nebo provozované činnosti; přitom musí být vyloučeno, že bude v případě potřeby použit hasicí přístroj s nevhodnou hasební látkou. Zvláště druhá část tohoto odstavce je důležitá - v prostoru nesmí být umístěny přístroje s nevhodnou hasební látkou (například vodní u trafostanice).

(4) Přenosné hasicí přístroje se umísťují na svislé stavební konstrukci a v případě, že jsou k tomu konstrukčně přizpůsobeny, na vodorovné stavební konstrukci. Rukojeť hasicího přístroje umístěného na svislé stavební konstrukci musí být nejvýše 1,5 m nad podlahou. Hasicí přístroje umístěné na podlaze nebo na jiné vodorovné stavební konstrukci musí být vhodným způsobem zajištěny proti pádu. Opět je nutné upozornit na druhou část odstavce a v této souvislosti na zajištění všech nezavěšených přístrojů proti pádu (např. řetízkem nebo podstavcem).

(5) V dopravních prostředcích a na strojích se přenosné hasicí přístroje umísťují tak, aby nemohly ohrozit bezpečnost osob.

Dále je pak nutné vědět, že v prostorách a zařízeních, u nichž nebylo stanoveno množství, druh a způsob vybavení věcnými prostředky PO, se zabezpečují a instalují hasicí přístroje na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy podlaží objektu. Každý hasicí přístroj musí být opatřen typovým štítkem, který kromě jiných údajů (název výrobce, datum kontroly, jméno a identifikační číslo revizního technika, všeobecné informace, atd.) musí obsahovat vyobrazení jak hasicí přístroj uvést do činnosti, na jakou třídu požárů je vhodný a na co nesmí být použit (například hašení elektrických zařízení pod napětím apod.) . Hasicí přístroj, aby splnil svoji funkci, musí být v řádném technickém stavu. Provozuschopnost těchto prostředků požární ochrany bývá velice často podceňována. Kontrola hasicího přístroje se provádí v rozsahu a způsobem stanoveným právními předpisy (vyhláška č. 246/2001 Sb., o požární prevenci). Kontrolu, opravy a plnění hasicích přístrojů mohou právnické osoby a podnikající fyzické osoby provádět jen podle postupů stanovených výrobcem a jen prostřednictvím odborně způsobilých osob, které vlastní doklad opravňující k uvedeným činnostem. Kontrola hasicích přístrojů se provádí nejméně jednou za rok.